777 090 944
Pondělí–pátek, 9–17 hod.

Jak nastavit plnění obmyšlenému ze svěřenského fondu?

Většina svěřenských fondů se zakládá proto, aby přinesla výhody obmyšlenému. Ten získává bezúplatné plnění z majetku fondu. Klíčová otázka při zakládání svěřenského fondu proto zní: Jak nastavit plnění obmyšlenému, aby z něho měl prospěch?

Zakladatel svěřenského fondu může obmyšlenému (neboli beneficientovi) přiznat právo na plody, výnosy nebo jiné užitky ze svěřenského fondu. Může mu také přiznat právo na celý kmenový majetek fondu, případně na jednotlivé podíly. Při vytváření svěřenského fondu je proto nutné důkladně se zamyslet nad jednotlivými právy, podmínkami i metodami nároku na plnění jednotlivým beneficientům. 

Právo obmyšleného na plnění

Beneficient nabývá právo na plnění ze svěřenského fondu v momentě, kdy je mu zakladatelem nebo pověřeným správcem přiznáno. Bez ohledu na to, zda je obmyšlený určen ve statutu svěřenského fondu, nebo teprve bude jmenován, plnění ze svěřenského fondu může nastat až v okamžiku zápisu osoby obmyšleného jako beneficienta do Evidence svěřenských fondů.

Aby právo na plnění vzniklo, není třeba souhlas obmyšleného. Ovšem, poté co mu nárok na plnění vznikne, se svého práva na plnění může vzdát. Zároveň je nutné dodat, že právo obmyšleného na plnění ze svěřenského fondu může mít různou podobu. Na jednotlivé typy se podrobněji podíváme. 

Práva beneficienta 

Rozlišujeme dva typy práv obmyšleného:

Oba typy práv je možné kombinovat a určit tak různé pořadí práv různým obmyšleným v různém čase. Lepší bude uvést příklad. Tak třeba počáteční beneficienti, kteří jsou zároveň zakladatelé, mají právo na užívání rodového sídla. Po jejich úmrtí se může nemovitost tržně pronajímat. Výnos z pronájmu náleží průběžným beneficientům, kteří nemají právo nabýt nemovitost do vlastnictví. Po jejich smrti má právo na majetkovou podstatu fondu, tedy na rodovou nemovitost, nastupující beneficient.

Podmínky plnění obmyšlenému 

Je nutné rozlišovat mezi právem na plnění ze svěřenského fondu a mezi podmínkami, za nichž má beneficient na plnění nárok. Jinými slovy, obmyšlený získává právo na plnění ze svěřenského fondu za podmínek stanovených ve statutu a platí, že toto právo může být jakkoliv podmíněno. 

Podmínka je předpoklad, který je nutné splnit a na němž závisí právo na plnění obmyšleného. Podmínky mohou být:

Pokud by podmínka (nebo jedna z několika podmínek) nebyla splněna, právo obmyšleného zanikne. 

Metody plnění obmyšlenému  

Distribuční politiku svěřenského fondu je možné rozdělit na dvě základní metody plnění obmyšlenému. Říká se jim objektivní plnění a subjektivní plnění.

Objektivní metoda plnění obmyšlenému 

Neponechává správci fondu jakýkoliv prostor pro jeho osobní volby a jeho rozhodování. Je striktně založena na pokynech obsažených ve statutu fondu. Plnění obmyšlenému je důsledkem projevu vůle a požadavků zakladatele, jež jsou podrobně popsány ve statutu fondu. V praxi to znamená, že se správce řídí pokyny komu, kdy, co, jak a v jaké výši má plnit. Případně musí plnění obmyšlenému odmítnout, pokud nevyhoví například požadavku testu na drogy nebo je výsledek tohoto testu pozitivní.

Subjektivní metoda plnění obmyšlenému 

Ponechává rozhodnutí o plnění na uvážení správce. Ten může rozhodovat o způsobu, podmínkách i výši plnění, případně i jmenovat osoby, které mají nárok plnění získat. V takovém případě se bavíme o Diskrečním svěřenském fondu (Discretionary trust), což je fond, který byl zřízen ve prospěch jednoho nebo více obmyšlených a je na plném rozhodnutí pověřeného svěřenského správce, kdy a jaké plnění jsou obmyšleným poskytnuty. 

Možné typy subjektivního rozhodování správce:

 

V praxi se osvědčila kombinace těchto metod plnění. V případě, kdy má zakladatel jasné požadavky na plnění obmyšlenému, tak by měly být ve statutu svěřenského fondu dostatečně podrobně popsány, aby správci poskytly jasné vodítko pro jeho rozhodování a neponechávaly prostor pro chybná rozhodnutí. Pokud ale zakladatel chce postihnout všechny eventuality, tak jediným způsobem je ve vyjmenovaných případech oprávnit správce k rozhodování, což zajistí lepší sladění s potřebami obmyšlených.

Pozastavení nebo zánik práva na plnění

Statut svěřenského fondu obsahuje podmínky, za nich obmyšlený získává právo na plnění. Měl by ovšem také obsahovat ustanovení, za kterých dojde k pozastavení plnění nebo k jeho zániku.

Základním konceptem ochranné strategie majetku svěřenského fondu je klauzule, která v kritických momentech dává správci pravomoci zamezit beneficientovi přístup k finančním prostředkům nebo jiným zpeněžitelným užitkům a plodům ze svěřenského fondu. Většinou se jedná o situace, kdy panují obavy, že plnění z fondu slouží k podporování závislosti obmyšleného. Nebo existují obavy, že plnění bude, byť jen zčásti, použito ke spáchání trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu.

Právo na plnění ze svěřenského fondu může být dočasně pozastaveno, například v případě exekuce obmyšleného, nebo může zaniknout, například v případě spáchání zvlášť závažného trestného činu.

Vzdání se práva na plnění 

Práva na plnění se může obmyšlený vzdát kdykoliv po dobu existence svěřenského fondu, a to až do doby, než mu je plnění poskytnuto. Obmyšlený se vzdává plnění prohlášením, které má formu veřejné listiny – tedy notářského zápisu.


S nastavením svěřenského fondu, s jeho statutem a s jeho vznikem vám rádi pomůžeme. Jsme lídrem v segmentu svěřenských fondů v ČR. Kontaktujte nás.

 

Zaujal vás článek?

Dejte nám svůj mail a my vám budeme podobné články posílat 1x měsíčně.
Získejte přehled, co se ve světě svěřenských fondů děje:

Tento web je chráněn technologií reCAPTCHA. Ochrana soukromí a smluvní podmínky.

Související články

————   House of Trust   ————
Book Cover

100 stran
praktických rad, tipů a našich zkušeností.

Stáhnout Newsletter