Zůstavitel může ve své závěti ustanovit, že po smrti dědice přejde dědictví na svěřenského nástupce (následného dědice). Svěřenské nástupnictví znamená, že přední dědic nesmí s majetkem libovolně nakládat, může ale užívat jeho plody. Svěřenské nástupnictví se zapisuje jako omezení vlastnického práva do veřejného seznamu, například do katastru nemovitostí. Svěřenské nástupnictví zaniká nejpozději uplynutím sta let od smrti zůstavitele.
