Zavedení svěřenského fondu do Českého právního řádu přineslo odborné i laické veřejnosti zatím spíše více nezodpovězených otázek, než uspokojivých odpovědí. Na co ale lze už v tento moment zcela přesně odpovědět, je to, kdo je svěřenský správce, kdo tuto funkci může vykonávat a jaké jsou jeho hlavní úkoly.
Dříve než se pustíme do výkladu role svěřenského správce, která je specifikována v NOZ § 1453 a dále §1400 odst. 1, který nám definuje podstatu správy cizího majetku, je vhodné poukázat na to, že Český právní řád nerozlišuje mezi tzv. profesionálním svěřenským správcem, kdy je podstata jeho povolání správa cizího majetku a správcem, který má na starosti správu svého osobního popř. rodinného svěřenského fondu, a nejedná se o jeho hlavní výdělečnou činnost nebo tuto činnost vykonává bezúplatně.
Přečtěte si také: Proč si vybrat pro svůj svěřenský fond profesionálního správce.
Kdo je svěřenským správcem?
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, §1400 odst. 1 nám říká, že každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří ve prospěch někoho jiného (dále jen „beneficient“), je správcem cizího majetku. Při obecné správě cizího majetku se má za to, že správce právně jedná jako zástupce vlastníka. To při správě majetku vyčleněného do svěřenského fondu neplatí, protože svěřenský správce nevykonává svojí funkci v roli zástupce, ale vlastnické právo k majetku vykonává přímo, a to svým vlastním jménem.
Kdo může být svěřenským správcem?
Český právní řád definuje v NOZ § 1453 správce jako fyzickou osobu, která je svéprávná, nebo stanoví-li to zákon, může jím být i právnická osoba. Zákon v ČR tedy nemá na správce specifické požadavky, ani nevyžaduje prokázání jeho způsobilosti k výkonu své funkce, což je značný rozdíl např. oproti jurisdikci Francie, Lichtenštejnska, kde jsou na svěřenské správce kladeny značné nároky a musí prokázat vysoký stupeň znalostí. Svěřenským správcem může být i zakladatel svěřenského fondu nebo osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno. V takovém případě však musí mít svěřenský fond dalšího svěřenského správce, kterým je osoba třetí, a správci musí právně jednat společně.
Jakým způsobem lze svěřenského správce jmenovat?
Prvního svěřenského správce jmenuje zpravidla zakladatel ve smlouvě o vytvoření svěřenského fondu nebo zůstavitel v relevantním pořízení pro případ smrti. Stejně tak je ale možné, aby zakladatelské jednání upravovalo pouze způsob jmenování svěřenského správce, např. aby výběrem svěřenského správce pověřilo obmyšleného nebo vykonavatele závěti.
3 způsoby jmenování správce:
- Zakladatelem (osoba, která založila svěřenský fond)
- Osobou s pravomocí jmenovat správce (správce, obmyšlený, vykonavatel závěti)
- Soudem (na návrh osoby, která má na tom právní zájem)
Jaké jsou hlavní úkoly a povinnosti svěřenského správce?
Hlavním úkolem svěřenského správce je naplňovat účel svěřenského fondu a tím vůli zakladatele, kterou ztělesnil ve statutu fondu. Z tohoto důvodu není možné přesně specifikovat náplň činnosti, protože ta bude přímo závislá na účelu fondu a ze své podstaty i jedinečná. U povinností svěřenského správce je to jiné. Zákonodárce stanovil s cílem ochrany zájmů zakladatele a zajištění hladké existence svěřenského fondu povinnosti, které musí správce fondu dodržet. Ty nejdůležitější povinnosti jsou ve vztahu k beneficientovi, majetku svěřenského fondu a státní správě.
Povinnosti svěřenského správce ve vztahu k majetku fondu:
- Péče řádného hospodáře
- Vedení záznamů
- Obezřetné investice
- Závěrečné vyúčtování
Povinnosti svěřenského správce ve vztahu k beneficientovi:
- Předcházení střetů zájmů
- Povinnost nestrannosti
- Zákaz smluv, využívání majetku a informací
- Zákaz bezúplatných převodů
- Informační povinnost
Povinnosti svěřenského správce ve vztahu ke státní správě:
- Registrovat svěřenský fond na finančním úřadu
- Vést účetnictví
- Plnit povinnosti poplatníka daně
Z titulu své funkce má svěřenský správce ještě dvě důležité povinnosti.
První je ta, že je svěřenský správce povinen plnit své povinnosti osobně. Na jinou osobu může přenést svou působnost nebo se dát jinak zastoupit jen při jednotlivém právním jednání, přitom je povinen takovou osobu pečlivě vybrat a dát jí dostatečné pokyny. Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, §1456 náleží svěřenskému správci plná správa majetku ve svěřenském fondu.
Ta druhá povinnost je, že mu náleží plná správa majetku ve svěřenském fondu. Znamená to tedy, že jeho činnosti musí směřovat nejenom k zachování majetku a udržení jeho hodnoty, ale dbát o jeho rozmnožení a uplatnění v zájmu beneficienta. Díky tomuto má svěřenský správce kompetenci činit se spravovaným majetkem cokoli, co je nutné a užitečné.
Autor: Pavel Kolář - člen kontrolního výboru
Zaujal vás článek?
Dejte nám svůj mail a my vám budeme podobné články posílat 1x měsíčně.
Získejte přehled, co se ve světě svěřenských fondů děje: