Povinnost zápisu údajů o skutečných majitelích do evidence vedené rejstříkovými soudy mají nejen majitelé firem, ale třeba i zakladatelé svěřenských fondů. Evidence sice není veřejně přístupná, ale nahlédnout do ní mohou státní orgány, například soudy nebo finanční úřad. Jaké údaje jsou povinné? A koho přesně se evidence dotýká?
Evidenci skutečných majitelů zavedl novelizovaný rejstříkový zákon, který nabyl účinnosti 1. ledna 2018. Nová povinnost má sloužit jako prevence střetu zájmů a je zaměřena proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Klíčovými hráči jsou rejstříkové soudy, které evidenci vedou. Evidence ale není součástí obchodního rejstříku a není ani veřejným rejstříkem ve smyslu rejstříkového zákona. To znamená, že do ní nemůže libovolně nahlédnout každý.
Termíny pro svěřenské fondy
Evidenci upravuje novela zákona číslo 304/2013 Sb. Právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku měly povinnost oznámit údaje o skutečném vlastníkovi rejstříkovému soudu do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti novely.
Ostatní právnické osoby zapsané ve veřejných rejstřících mají čas tři roky. Abychom byli ještě konkrétnější, obchodní společnosti a družstva měly povinnost splnit evidenci do 1. ledna 2019. Ostatní právnické osoby, včetně svěřenských fondů, musí povinnost stihnout do 1. ledna 2021.
Koho se evidence týká?
Novela se vztahuje na všechny právnické osoby zapsané ve veřejném rejstříků. Dotýká se proto soukromých firem, svěřenských fondů, ale třeba i společenství vlastníků jednotek.
Konkrétně musí povinnost evidence splnit právnické osoby zapsané v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, rejstřík společenství vlastníků jednotek, rejstřík spolků, rejstřík ústavů, rejstřík obecně prospěšných společností a rejstřík svěřenských fondů.
V praxi tak evidence dopadla na všechny typy obchodních společností: akciová společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost. Zahrnuty jsou i další právnické osoby, které se podle zákona o veřejných rejstřících zapisují, například spolky.
Kdo je skutečným majitelem?
Související zákon číslo 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu určuje, kdo je skutečným majitelem.
Malé a střední podniky tuto otázku rozlousknou poměrně snadno, protože za skutečného majitele je považována fyzická osoba, jež má právně nebo fakticky možnost vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv.
Zjednodušeně řečeno, v případě obchodních společností se bude jednat zejména o společníky nebo akcionáře s více než 25% podílem na hlasovacích právech.
U složitějších případů pak poměrně jasně promlouvá zákon samotný.
(4) Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první skutečným majitelem je
a) u obchodní korporace fyzická osoba,
- která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
- která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1,
- která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo
- která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3,
b) u spolku, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek, církve, náboženské společnosti nebo jiné právnické osoby podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností fyzická osoba,
- která disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv,
- která má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků, nebo
- která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodu 1 nebo 2,
c) u nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti fyzická osoba nebo skutečný majitel právnické osoby, která je v postavení
- zakladatele,
- svěřenského správce,
- obmyšleného,
- osoby, v jejímž zájmu byla založena nebo působí nadace, ústav, nadační fond, svěřenský fond nebo jiné uspořádání bez právní osobnosti, není-li určen obmyšlený, a
- osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti.
(Zdroj: zákon číslo 253/2008 Sb.)
Jak je to u svěřenských fondů?
V případě svěřenských fondů nebo nadací či nadačních fondů považuje zákon za skutečného majitele fyzickou nebo právnickou osobu, která je v postavení zakladatele, svěřenského správce, obmyšleného nebo osoby, v jejímž zájmu byl svěřenský fond či nadace založeny, pokud není určen obmyšlený.
Dále jsou zahrnuty osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou nadace, ústavu, nadačního nebo svěřenského fondu. Na základě evidence by proto mělo být možné se vždy dopátrat konkrétní fyzické osoby, která je skutečným majitelem.
Jak na evidenci?
Údaje o skutečném majiteli jsou zasílány příslušným rejstříkovým soudům, a to výhradně prostřednictvím formuláře, který najdete na webu Ministerstva spravedlnosti ČR, konkrétně tady: https://issm.justice.cz/.
Poté, co formulář vyplníte, můžete jej podat vytištěný fyzicky na rejstříkový soud, nebo ho poslat pomocí datové schránky. O zápis můžete požádat také notáře.
Do konce loňského roku byl zápis zdarma. Od 1. ledna 2019 je účtován soudní poplatek 1 000 korun.
Co vše se zapisuje?
- Jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, pokud se liší od adresy místa pobytu.
- Datum narození a rodné číslo, pokud je přiděleno.
- Státní příslušnost.
- Další údaje o:
o podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě,
o podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo
o jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.
Kdo údaje v evidenci uvidí?
Informace z evidence skutečných majitelů jsou zpřístupňovány například soudům pro účely soudních řízení, orgánům činným v trestním řízení, zpravodajským službám, finančním úřadům, České národní bance, Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ministerstvu vnitra a dalším oprávněným subjektům. Výpis z evidence si může nechat vystavit také osoba zapsaná v této evidenci.
Potřebujete se k evidenci skutečných majitelů na cokoli zeptat? Nebo zvažujete založení svěřenského fondu? Kontaktujte nás!
Zaujal vás článek?
Dejte nám svůj mail a my vám budeme podobné články posílat 1x měsíčně.
Získejte přehled, co se ve světě svěřenských fondů děje: